Milí čtenáři,
teď vám povím zajímavý příběh z dob starého Olympu o zamilované Psýché a bohu lásky Erótovi...
Moudrost starého Olympu mluví o bytostí zvané Psýché, o princezně tak nadpozemsky krásné, že sama Afrodíta na ni začala žárlit. A tak se rozhodla pomstít. Přikázala proto svému synu Erótovi, bohu lásky a vládci nad city lidských i božských srdcí, aby zranil srdce Psýché svým šípem lásky, aby se zamilovala do toho nejbídnějšího muže co na světě je. Mezitím se otec Psýché obrátil na delfskou věštírnu, aby mu poradila, jak najít ženicha pro svou dceru.
Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat. Soud zněl, že ve svatebních šatech má přijít na vysokou skálu a tam si pro ni přijde její ženich. Žel bohům to není žádný člověk, ale děsivý drak. Erós tedy přiletěl ke skále, ale při pohledu na princezninu krásu se poranil hrotem jednoho ze svých šípů, jejichž zásah přinášel nečekaný cit lásky „obyčejných“ smrtelníků, ale i bohů.
Erós do Psýché na první pohled zamilovaný, jí nepřinesl nešťastný a potupný život tak jak si přála matak Afordíta. Ba naopak, žádný drak ji neunesl, ale zvedl se na Erótovu žádást vítr a ten Psýché nadzvedl a snesl do údolí pod skálou.
Psýché překvapilo, že ji vzdušný vír nese do nádherného paláce. Ještě téhož večera byli pod příkrovem tmy oddáni, avšak než nastal úsvit, zavázal si Erós Psýché slibem, že se nikdy nepokusí spatřit jeho tvář, a zmizel. Psýché byla se svým novým životem spokojena. Nic jí nechybělo, až na stálou přítomnost jejího milovaného muže, jenž přicházel pouze skryt v temných stínech noci.
Čas plynul jen jedním směrem a zvědavost začala hryzat její mysl. A tak začala naslouchat svým dvěma sestrám, které stravovala závist. Snažily se ji přesvědčit, že se před ní její manžel skrývá proto, že je příšerným netvorem. Jejich naléhání bylo tak neodbytné, až se Psýché jedné noci skutečně rozhodla, že poruší slib, jenž dala svému muži.
Když Erós usnul, potichu vstala a stranou rozsvítila lampu, jejímž světlem si mohla prohlédnout tvář svého chotě. Namísto ohavné zrůdy však spatřila obličej nejkrásnějšího mladíka na celém světě, který patřil samotnému bohu lásky.
Klopýtla o toulec šípů, který si Erós odložil u nohou postele a poranila se o jeden z hrotů, díky čemuž její láska nabyla na ještě větší síle. Zamotala se jí trochu hlava a na jeho nahé rameno ukápl horký olej z lampy. Okamžitě se probudil, a když Psýché vyčetl její nedostatek víry, beze stopy se ztratil.
Ve stejnou chvíli zmizel i zámek a ubohá Psýché zůstala opět zanechána v děsivé samotě uprostřed hor. Byla tak zoufalá, že se ze žalu vrhla do blízké řeky. Proud ji však z lásky k Erótovi vynesl na protější břeh.
Od té doby se toulala světem ztrápená marnou touhou znovu nalézt svou ztracenou lásku. Afrodíta ji přislíbila svou pomoc, jestliže Psýché splní tři téměř nesplnitelné úkoly. Přírodě se však nešťastnice pro její nezdolnou lásku zželelo a poslala jí pomoc.
Matka Příroda však pomohla jen ve dvou úkolech. Tím třetím byla cesta do říše stínů, kam nikdy žádný smrtelník nevkročil. Zoufalá Psýché však ani před tímto úkolem necouvla, ačkoli byla přesvědčena, že si jde pro vlastní smrt.
Erós byl natolik dojat pokáním své nešťastné manželky, kterou nikdy nepřestal milovat a ochraňovat, že se vydal k Diovi, aby si na něm vyžádal svolení, že se k němu může jeho žena vrátit. Nejvyšší z starých bohů, hromovládce Zeus, nakonec svolil a povýšil Psýché ze smrtelné ženy na bohyni. Dokonce i se Afrodítou nalezly mír a klid.
Druhá svatba obou těžce zkoušených milenců se tak slavila na dnes již starém Olympu za upřímného veselí všech vznešených svatebčanů.
Žádné komentáře:
Okomentovat